Pojď hrát hokej

Pojď hrát hokej

 
 

Czechicehockey TV

 
 

Klubový fotoateliér

 

Rozhovor s Patrikem Hrabaněm extraligovým juniorem, odchovancem HC Ledeč nad Sázavou

Ahoj Patriku, je to správně, že ty jsi vlastně prvním odchovancem ledečského hokeje, který startuje v Extralize?

No, jsem asi první odchovanec HC Ledeč a ledečského zimáku.  Nejdřív to byla extraliga mladšího dorostu, pak staršího dorostu a teď juniorů. Rád bych se ale dostal dál, třeba do dospělé extraligy nebo do zahraničí.

Pokud si to dobře vybavuji, byl první rodilý ledečák, který hrál Extraligu, Mojmír Musil, ročník 1974, který se v Ledči narodil, ale s hokejem začínal v Plzni. Druhým je Antonín Dušek (1986), který se narodil v Ledči, ale hokej začal hrát za Světlou a pak šel přes Brod do Liberce.

A nesmíš zapomenout na naše holky, které sice nehrají Extraligu, ale už nakoukly do dívčí repre, jako je Monika Sobotková, Viki Chladová, Adriana Dubová, a Jarka Krejčí. Ale i kluky zde vychováváme skvěle, vždyť Kuba Krajíček reprezentoval v Kanadě, tři naši kluci byli předloni ve Finsku a letos jsou ve Výběru Vysočiny - Vrána, Prchal a Pešek. A to není málo.

Jak jsi se k hokeji dostal a jaké máš další plány?

Tak my jsme taková sportovní rodina a na zimáku skoro bydlíme. Táta trénuje, brácha hraje za ledečské A-čko a mamka je tu také často. Jako malý jsem moc rád chodíval hrát s bráchou a s rodiči na rybník nebo řeku. A když se tu v roce 2004 postavil zimní stadion, neváhal jsem, a šel to zkusit. Ze začátku to bylo těžké, ale tak to má asi každý. Já měl vždycky tu výhodu, že za mnou kdykoli stáli skvělí rodiče, kteří mě ve všem podpořili. Brácha je odmalička strašně šikovný s hokejkou, takže jsme u babičky hráli na dvoře a já se od něj snažil vždycky co nejvíc pochytit. Z Ledče jsem šel do 8. tříd v Brodě, kde jsem trénoval pod Alešem Kraučukem, a z části sezóny i Tomášem Mariškou. Na konci sezóny pro mě byl největší zážitek, když mě trenéři mladšího dorostu, Milan Kraučuk a Richard Cachnín, vybrali na zápas do Liberce. Na to utkání vzpomínám vždycky strašně rád. Pak jsem si prošel extraligovým mladším a starším dorostem a odešel jsem do Jihlavy. Před sezónou se tátovi ozývali ještě trenéři z Liberce, kde jsme byli s klukama z Brodu na zkoušce, Třince a Karlových Varů, kde jsme byli s Lukášem Beranem na schůzce. Jihlavu jsem zvolil, protože jednání trenérů a realizačního týmu v Dukle mi bylo moc příjemné, a také letos maturuji, jsem na škole v Havlíčkově Brodě a přestupovat v maturitním ročníku by bylo příliš náročné. Takže bydlím v Jihlavě na internátu a dojíždím do školy každý den. A další plány? Teď si musím dát do pořádku tu nohu a pak se uvidí.

Vidím nohu v sádře? Co se stalo?

Blokoval jsem 5 minut před koncem zápasu střelu soupeře a tak blbě mě trefil mezi brusli a chránič, až mi přerazil lýtkovou kost. Takže mám teď na 3 týdny sádru a pak uvidíme, jak se bude dařit rekonvalescence.

Počkej, tobě přestřelil soupeř kost pukem?

No, asi jo, takovou pecku jsem ještě nedostal. Byla to strašná rána. Poměrně to zabolelo (směje se), nemohl jsem se na tu nohu postavit. Na rentgenu doktor viděl zlomeninu a už to bylo v sádře. Teď už to nebolí. Nejradši bych ji rozstřihl a šel na led. Začínám mít z té absence ledu absťák.

Takže máš vlastně nucenou dovolenou?

Chci ty tři týdny využít na studium a přípravu k maturitě a chci také hodně zapracovat na své angličtině. Chci si pak podat přihlášku na vysokou v nějakém hokejovém městě, abych se mohl poprat o místo v sestavě nějakého Extraligového týmu a také se pokusím ucházet o hokejové stipendium do USA.

To zní zajímavě, co je hokejové stipendium a jak se k němu může kluk z Ledče dostat?

Nejprve se musíš co nejdříve začít učit hrát hokej, abys byl co nejlepší. Potom stačí dodělat s co nejlepším prospěchem střední školu a složit přijímačky na vysokou v USA. Testy jsou tam centralizované, na všechny školy stejné a ty nejlepší univerzity si vybírají studenty s nejlepším prospěchem ze střední a nejlepšími výsledky v těchto přijímačkách. Současně se v USA hraje několik samostatných hokejových soutěží mezi univerzitami a ty chtějí vyhrávat. Pokud tedy splníš studijní předpoklady na tu kterou školu, tak máš možnost se ucházet o místo v sestavě jejich týmu. Univerzitní koučové mají pak od vedení univerzity k dispozici určitý objem stipendijních prostředků, které používají k náboru talentů. Když se ti podaří, některého z nich zaujmout, můžeš dostat i stipendium na celé studium.

Tak děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů a těšíme se na tvoje další úspěchy.

I já děkuji, budu se snažit udělat Ledči jméno, třeba i ve světě.