V sobotu 12.11.2016 vyrazili hráči 4. tříd ve stejnou dobu, v jakou hrála naše dvě mužstva třetích tříd v Ledči a mladší žáci v Jihlavě. To samozřejmě předznamenalo úzkou sestavu, která jela na dvojzápas s A a B týmem Třebíče s velikým respektem. První zápas začal přesně tak, jak jsme nechtěli a již po třiceti vteřinách jsme poprvé inkasovali. Po dvou minutách jsme prohrávali již o dvě branky. Potom se formace Matyáš P., Fanda C., a Miky vzepnula k pěkné hokejové kombinaci a vstřelila náš první gól. Na Třebíčské platila rychlá hra, bruslení a tlak dopředu. Zvláště obtížně bránil soupeř Matyáše P., který opakovaně obehrával své protivníky a rychlým bruslením jim unikal. Soupeř potom sahal k zákrokům mimo rámec pravidel a tak Matyáš jel za zápas pět trestních střílení, z nichž tři proměnil.

Ke konci první třetiny jsme začali hrát lépe než domácí a těsně před jejím koncem jsme se ujali vedení 4:5 poté co Daník skóroval dvakrát v průběhu jednoho střídání. Začátek druhé třetiny jsme hráli plně v naší režii a v její polovině jsme vedli 5:8. Před koncem druhé části jsme však dvakrát inkasovali a do druhé přestávky jsme šli opět za jednogólového vedení 7:8.

Ve třetí třetině soupeř zlepšil bruslení a nám se rozpadala hra. I přes dobré zákroky Martina P. v naší bráně se nám nadějně rozehraný zápas nepodařilo dotáhnout do vítězného konce a nakonec jsme museli gratulovat soupeři k vítězství 11:10. Hráli jsme pěkný hokej a je nutné  pochválit všechny hráče.

Do druhého zápasu s druhým týmem domácích jsme svou hru z prvního zápasu nepřenesli. Málo jsme bruslili, ztrácely jsme puky, nebyli schopni zpracovat přihrávky. Domácí byli větší ale až na jednoho nebo dva by nám za běžné situace rychlostně nestačili. Svou výhodu, dobré bruslení jsme však vyměnili za snahu soupeři puk vypíchnout a projít středem až k bráně. To se však nedařilo a opakovaně jsme propadali za hru. To nejhorší, co nám ale soupeř provedl, byla dívka v bráně domácích. Vypadalo to, jako by naše střelce něčím očarovala, nebo spíše okouzlila. Byli jako uhranutí, stříleli do brankářky, do tyček, a když už se zdálo, že je překonána tak někam mimo bránu. Přesnou statistiku jsme nedělali, ale čelila přibližně stejnému počtu střel, jako náš brankář.  Výsledek byl takový, že my jsme inkasovali 12 branek, domácí tým žádnou. „Kam nemůže čert, tam pošle ženskou.“ Tím posíláme naší soupeřce gratulaci k vychytané nule.

Do obou zápasů s Třebíčí jsme šli v této sestavě s obavami a respektem. Na konec je třeba říci, že to nebylo nutné. Kluci děkujeme.

-dp-